LODNÍ TŘÍDA STAR 2/2 |Stary v Československu
Zrušení MR Starů po roce 1958 vedlo k úpadku této olympijské lodní třídy. Zavedení techniky laminování však umožnilo renovaci starých lodí a v 70. letech se Moravská flotila probudila k novému života. Byla přeřazena do 17. distriktu, což dovolilo navázat kontakty jak s maďarskými, tak německými staristy. Na Slovensku se rozeběhla výroba dakronových plachet, a dokonce se začaly stavět nové lodě s krajním využitím tolerancí.
Nicméně stále chyběla možnost koupit si továrně vyrobenou laminátovou loď a v 80. letech se opět projevil syndrom únavy, staristé v Brně ztratili zájem a odprodali lodě na Vranovskou přehradu, která se stala novým centrem třídy Star. Ale teprve po roce 1990 mohli čeští staristé napřed obnovit Moravskou a poté i Pražskou flotilu, ustanovit ALT Star, znovu pořádat MR a s otevřenými možnostmi pořizovat si nové laminátové lodě konečně začít dohánět ztrátu, způsobenou předchozí čtyřicetiletou izolací.
Obroda v 70. letech
S nástupem nových tříd Finn a FD přišla do Československa začátkem 60. let také moderní technologie stavby trupů z překližkové skořepiny, vytvářené na kopytě. Finálním krokem bylo olaminování, tedy potažení trupu tkaninou ze skelných vláken, nasycenou syntetickou pryskyřicí. V téže době zahlodal na trupu brněnského "švýcara" zub času, plastový potah začal praskat, do konstrukce vnikala voda a hrozilo, že loď shnije. Aby ji zachránil, rozhodl se Miroslav Sommer pro radikální řešení - plastový potah strhl a trup olaminoval. Výsledek byl víc než dobrý a inspiroval Jiřího Dominika, mladšího člena brněnského jachtklubu, aby tutéž metodu uplatnil na jiném Staru. Koupil loď 3170, která už 10 let ležela pod širým nebem a změnila se v napůl ztrouchnivělý vrak, aby ji renovoval. Většina členů klubu pokládala jeho úmysl za bláznovství, ale v roce 1969, kdy renovaci dokončil, je úsměšky přešly. BELLATRIX, jak znělo nové jméno, byla na první pohled elegantní loď, vybavená nerezovým kováním podle vzoru "švýcara". Připomněla dávnou slávu Starů nejen starším členům klubu, ale i těm, kteří pamatovali 50. léta jako děti nebo dorostenci. Jiří Dominik vyvolal řetězovou reakci, jeho příkladu následovali další, kupovali staré lodě, které už roky nebyly na vodě, a renovovali je. Dokonce se pořádaly výpravy i do jiných jachtklubů a vykupovaly se Stary tam. Jan Lamich si domluvil koupi lodě 3306 v Praze a Petr Weisz, kdysi dorostenecký přeborník ve třídě Pirát, který ho tam vezl, rovnou na místě koupil loď 3271. Tím se jenom stvrdila klinická smrt Pražské flotily.
Přidali se i další lidé, kteří se chtěli stát členy JO TJ Zbrojovka Brno, ale protože podmínkou bylo vlastnictví lodě, atmosféra obrody je strhla ke koupi Stara. Jaroslav Drápela koupil ze Žermanic loď 4062, jak má zaznamenáno Jiří Dominik, avšak v Logu 1977 je uveden jako vlastník starší lodě 2952, postavené Jaroslavem Dřevem, kterou nazval ALFA. Možným vysvětlením je, že loď 4062 nechal registrovat na existující číslo 2952. Jindřich Schmidt koupil loď 3169 GHOST, Alois Hynčica si přivezl z Bezdrevu 3072 DALILU, kterou přejmenoval na MOANU, Miloš Planer koupil od Jaroslava Dřeva 2848 NĚVU a Zdeněk Novák, který začínal v JO TJ Spartak ZJŠ jako dorostenec a nyní byl členem TJ Lodní sporty, se stal majitelem lodě 2849 s novým názvem NEVEUS. V TJ Lodní sporty skončil i Řezankův Star 3309 MOANA II (TAHUA), jehož před emigrací přenechal svému švagrovi Svatopluku Havlíčkovi, který závodil na starších Řezankových plachtách s číslem 5753, poslaných ze Švýcarska. Všechny lodě byly olaminovány a dostaly kování podle "švýcara"...
Celá článek o lodní třída STAR si můžete přečíst v aktuálním vydání magazínu Yacht.
Text: František Novotný
Foto: Irene Schanda a archiv Františka Novotného a Jiřího Fetterleho
